Nesmrtelnost brouka

Sedím se sklenkou vína nad počítačem, před očima otázky z mikrobiologie. Je sedm hodin večer a já mám pocit, že je půlnoc. Přemýšlím o nesmrtelnosti brouka. Nebo spíš o jiných věcech. Projíždím neustále facebook s nadějí, že je něco nového, že někdo potřebuje akutně moji pomoc. Nic. Nikdo. Při pohledu do horního pravého kvadrantu obrazovky vidím čísla sledovanosti stránek. Ajajaj. Jsou poněkud nízká. Dlouho jsem nepřidala žádný článek a ani recept. Škola, učení a lenost si vybírají svou daň.

Chci psát o sobotě, kdy mi švagr okupoval kuchyň s kuřetem tandori. Okupovat. Okupace. Efektivní dočasná kontrola nad cizím územím, tedy nad kuchyní, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti, tedy patří mně, nikoli komukoli jinému. Kuře bylo výborné. To však nemění nic na tom, že kuchyň byla obsazena. Znamená to však, že já jsem nevařila a nemám o čem psát.

Chci psát o neděli. Hádej, co bylo. Kuchyň stále v obležení. Ale já se nedala. Pustila jsem se do Gurmet výzvy. Výzva končí 30. října, takže o té psát teď také nemůžu.

Chci psát o pondělí. Sedím se sklenkou vína a přemýšlím o nesmrtelnosti brouka.

Starší

Blog

Novější