Hrnečku, vař!

Tento víkend přijíždí návštěva. Čas vrhnout se do neznámých vod. Odhodlávám se znova účastnit „Výzvy pro odvážné“ časopisu Gurmet. Prázdninové dvojčíslo přináší recept na citrónový dort s krémem z lesního ovoce. Letmo prohlížím suroviny a letím k mražáku. Je tam ještě malý zbytek borůvek z loňského roku? Super, třepe se tu poslední balíček.

Po snídani se všichni balí a míří na kola. Konečně mám volnou kuchyň. Úkoly dnešního dne zní: Jeden dort, bedna meruněk, večeře pro všechny. Dopíjím poslední doušek kávy a jdu na to. Začínám citrónovým korpusem přesně podle receptu z časopisu. Píšou formu 20 cm, tak beru formu 20 cm. Množství surovin mě sice malinko děsí, protože je o něco vyšší, než obvykle používám, ale i přesto vlívám těsto do formy. Volný okraj necelý 1 cm ve mně vzbuzuje stále větší obavy. Nemám použít formy dvě? Ale ne, to je blbost, vždyť by to tam napsali. Vkládám formu do trouby, avšak po pár minutách mě stále hryže svědomí. Přeci nebudu pak čistit celou troubu. Pro jistotu strkám pod formu plech. A hurá na meruňky. Marmelády vařím velký hrnec, ale dneska píšu o dortu, tak ji sem nebudu moc tahat. Po půlhodince mrkám do trouby. Ouha! Těsto všude! A nejen to, časem začíná vše smrdět a čoudit, jak se těsto na plechu připaluje, ale korpus ve formě ještě není dopečený. Ve snaze plech vyndat si popálím prst, protože u toho zvedám telefon (volá taťka, že cestou nasbírali borůvky).

Po 80 minutách korpus vypadá konečně, jak má. Marmoška už chladne ve skleničkách, kuře se peče v troubě, rýže odpočívá v peřině. Relaxuji u jednoho dílu House a pak se pouštím do zdobení dortíku. Inspirovala jsem se jedním dortem z narozeninového čísla Apetitu. Mramorování není těžké, chce to jen dobře vychlazený podklad, takže pokud se do něj pouštíš, nech si dostatek času, ať nenervíš jako já. Polívání čokoládou si taky představuji trošku jednodušeji. Není to jen o tom nanést čokoládu na okraj a nechat stéct. Rozprostírám čokoládu lžičku po lžičce a kapkám pomáhám téct párátkem. Sranda zhruba na 20 minut. Tak a šup dortík na podnos, ozdobit, vyfotit, hotovo.

Večer padám do křesla se šrámy na těle i na duši, ale spokojená se svým dnešním výkonem. Tento příběh má dobrý konec, ale nikdy nevíš, která kuchyňská katastrofa přijde. Neměj strach, tobě se to nestane. Přísahám ti, že tímto dortem okouzlíš každého, kdo ochutná. Příprava není těžká, ale vždy věř své intuici a použij dvě formy.

Starší

Blog

Novější